Martin Pavlíček

Pár slov o mně

V práci…

Já a reality? To asi ne, to není pro mě. U nás v rodině jeden makléř stačí a tím je Radek. Radek je navíc top makléř, jemuž bych se nikdy nevyrovnal. Sice už jsme dost staří na to, abychom se i v tomto poměřovali, ale prostě jsem o této profesi nikdy neuvažoval, byť jsem ji měl vedle sebe vlastně dlouhé roky na dosah…

Mou doménou je systematičnost, pečlivost až puntičkaření, detailní příprava a kontrola, minimalizace všech možných rizik a rozkrájení se pro klienta, komunikace a informovanost klienta… To vše jsem 115 měsíců praktikoval a skutečně s úsměvem na rtech zajišťoval při různých typech firemních akcí, tzv. eventů v sympatické agentuře a cestovní kanceláři VIVEA. Příprava, realizace a veškerý „pozáruční“ servis byl mým denním chlebem, který jsem jedl tuze rád.

Rok 2020 náš sektor paralyzoval. Ačkoliv mi to nebylo nikdy přímo vyčítáno, cítil jsem se zbytečný a tím pádem i drahý pro svého zaměstnavatele. A tak se stalo, že jsem poměrně nečekaně začal uvažovat o změně profese.

Co já a reality? Takhle zněla SMS, kterou jsem poslal Radkovi po jednom z delších tréninkových běhů. Okamžitá pozitivní reakce rozproudila sled následných události. A když se já pro něco rozhodnu, tak za tím prostě jdu.

Mám velkou radost, že i v tomto sektoru mohu využít mého přirozeného přístupu k práci a klientům. Uzavření spolupráce je především vyjádřením velké důvěry, která je do značné míry také závazkem – ne jen nezklamat, ale naopak udělat mnohem více, než je očekáváno. V tomto prostředí jsem jako doma 🙂

Doma a „na hřišti“…

Jeseník, Olomouc a od roku 2010 Vlašim. Města, která jsou u mě spjata s různými životními etapami. Ta (zatím) poslední je rozhodně nejvíce…ehm…dámská?

Manželka Lenka a 4 dcery (Nela, Jolana, Adina a Stela) jsou zárukou opravdového tepla domova a také toho, že s nimi rozhodně nemohu zlenivět. A teď vážně – v tomto ohledu mám dokonalé zázemí, které by mi mohl závidět každý makléř i profesionální sportovec.

Před stěhováním do Vlašimi jsem měl jako první vyřešenou fotbalovou registraci. Volný víkend je v životě amatérského fotbalisty zločin, takže na konci srpna jsem ještě odehrál 2 kola za FC Dolany a první víkend v září už jsem nastupoval v posvátném dresu TJ SOKOL KONDRAC. 🙂

Během osmi sezón jsem postupně začal zjišťovat, že mi sice kolektivní sport přináší spoustu zážitků, emocí a akce, ale stejně jako v profesním životě jsem se mohl obvykle spolehnout pouze sám na sebe… Začal jsem toužit po vyžití, kde bude výsledek/výkon ze 100% tvořen mnou vynaloženým úsilím. Teď to vypadá jako nějaká definice, ale opravdu jsem takto uvažoval.

Objevil jsem tak kouzlo triatlonu a v tomto individuálním sportu jsem si léčil fotbalové šrámy. Po 2 letech, kdy jsem provozoval oba sporty najednou, jsem fotbalu zanechal a nyní se věnuji už „jen“ triatlonu, tedy vlastně třem sportům najednou. 🙂

Jelikož jsem stále ještě triatlonový začátečník, baví mě vidina dlouhodobého (možného) zlepšování. V roce 2019 jsem dorazil do cíle svého prvního IronMana. Pevně věřím, že další budou následovat.

K tělesnému i duševnímu zdraví se snažím přispívat také pravidelným, celoročním otužováním, ke kterému vedu také svůj „dívčí tým“. V praxi to vypadá tak, že se denně sprchujeme ve studené vodě a příležitostně se koupeme v mrazáku, ve kterém uchováváme vodu o teplotě kolem jednoho stupně. Já jsem k tomu ještě přidal zimní běhání „nahoře bez“, které občas vzbudí ve Vlašimi cílené pozdvižení. 🙂

Sport obecně prolíná celý můj život a do značné míry mne také formuje po osobní, lidské stránce. Velmi mnoho aspektů aplikuji také ve svém profesním životě.

Během spolupráce ode mě tedy očekávejte – vytrvalost, tah na bránu, fair play, odolnost, ochotu… a budu se snažit, abyste dostali mnohem více, než očekáváte.